STŘEDNÍ ŠKOLA A ZÁKLADNÍ ŠKOLA prof. Z. Matějčka Olomouc, Svatoplukova 11

Svatoplukova 11, 779 00 OLOMOUC

(  585 496 180, fax. 585 425 664                     reditel@zsmatejcka.cz                         IČO: 70863598

Základní škola prof. Z. Matějčka Olomouc, Svatoplukova 11
ŠKOLNÍ ŘÁD
Vypracoval: PaedDr. Mgr. Dan Blaha, ředitel školy
Schválil: PaedDr. Mgr. Dan Blaha, ředitel školy
Pedagogická rada projednala dne: 24. 9. 2013
Školská rada schválila dne: 26. 9. 2013
Směrnice nabývá platnosti ode dne: 25. 9. 2013
Směrnice nabývá účinnosti ode dne: 25. 9. 2013
Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.

Ředitel školy vydává podle§ 30 zákona 561/2004 Sb. tento

Školní řád

Školní řád vychází ze:

Zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a jeho novelizace č. 472/2011,

Zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) a jeho novelizace č. 385/2012,

Vyhlášky č. 48/2005 Sb. a její novelizace č. 256/2012 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky,

Vyhlášky č. 73/2005 Sb. a její novelizace č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných,

Vyhlášky č. 72/2005 Sb. a její novelizace č. 116/2011 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních,

Úmluvy o právech dítěte č. 104/1991 Sb.

Všeobecné deklarace lidských práv.

Obsah:

I. ÚVOD

II. USTANOVENÍ

1. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců žáků ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků se zaměstnanci školy

1.1 Práva a povinnosti žáků ve škole

1.2 Práva a povinnosti zákonných zástupců ke škole

1.3 Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky

2. Provoz a vnitřní režim školy

2.1 Příchod do školy

2.2 Chování ve třídě

2.3 Doba vyučování

2.4 Přestávky a dozory

2.5 Opuštění budovy

2.6 Absence ve vyučování

2.7 Chování ve školní jídelně

2.8 Uzavírání školy

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy

4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

5. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

5.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole či na akcích pořádaných školou

5.1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

5.1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

5.1.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

5.2 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

5.2.1 Stupně hodnocení a klasifikace

5.2.2 Slovní hodnocení

5.2.3 Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

5.2.4 Celkové hodnocení žáka

5.2.5 Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

5.3 Klasifikace chování

5.3.1 Výchovná opatření

5.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech

5.4.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

5.4.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

5.4.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

5.5 Opravné zkoušky a komisionální přezkoušení

5.6 Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole

III. PLATNOST DOKUMENTU

I. ÚVOD

Ustanovení školního řádu vyplývá ze zákona č. 561/2004 Sb. a jeho novely č. 472/2011 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a předpisů s ním souvisejících, týkajících se provozu školy jako výchovně-vzdělávací instituce. Ustanovením školního řádu se vymezují práva a povinnosti všech účastníků výchovně-vzdělávacího procesu a jsou pro ně závazná.

Na ustanovení školního řádu je třeba brát zřetel i ve vyučování, které probíhá mimo budovu školy (např. docházka do školní družiny, výlety, vycházky, exkurze, plavecký výcvik, LVZ, návštěva divadel, kin, koncertů, sportovních utkání, kroužků, jízda dopravními prostředky, chování se na veřejnosti v době školních prázdnin apod.), neboť žáci i zaměstnanci školu reprezentují i mimo ni.

Porušení školního řádu lze kázeňsky postihnout dle § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., a její novely č. 256/2012 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

Závažnější porušení školního řádu se může projevit kázeňským opatřením a sníženou známkou z chování, přičemž toto nelze chápat jako dvojí postih.

Ředitel vydává podle § 30 zákona 561/ 2004 Sb. tento školní řád.

– Ke vstupu a odchodu ze školy žák používá hlavní vchod. Žák nesmí z bezpečnostních důvodů používat výtah a boční schodiště bez doprovodu dospělé osoby.

– Po příchodu do školy jsou žáci povinni se přezout v prostorách k tomu určených (šatny). Na přezouvání musí být používána vhodná obuv.

– V šatnách i ostatních prostorách školy žák udržuje pořádek při odkládání svých věcí tak, aby neomezoval ostatní. Každý má v šatnách vymezen prostor pro ukládání školních tašek, obuvi a oblečení (šatní skříňka, věšáky). Skříňku uzamyká žák vlastním klíčem nebo je prostor šatny uzamykán centrálně. Za věci uložené mimo skříňku nebo vymezený prostor šatny škola nenese odpovědnost.

– Ve všech šatnách je žák jen po nezbytně nutnou dobu během příchodu a odchodu ze školy, po dobu ostatních přestávek v nich nesmí pobývat. Do šaten je povoleno chodit během vyučování jen s vědomím učitele nebo s jeho doprovodem.

– Vstupovat do tělocvičny a na hřiště smí žák jen s pedagogickým dozorem, v případě zájmových činností se svým vedoucím, a to ve vhodném sportovním oblečení a obuvi.

– Je zakázáno ponechávat v šatnách cenné věci či peníze. Za ztrátu takto uložených věcí nenese škola odpovědnost.

– Škola nevyhrazuje prostor pro odkládání dopravních prostředků (kola, koloběžky, kolečkové brusle aj.), proto nenese žádnou odpovědnost za jejich případnou ztrátu či poškození

2.2 Chování ve třídě

– Po zvonění na vyučovací hodinu musí být ve škole klid. Po zvonění jsou žáci na svých místech.

– Žáci zdraví vyučujícího na začátku vyučovací hodiny povstáním. Povstáním zdraví také všechny dospělé osoby, které během vyučování vstoupí do třídy (pokud probíhají písemné práce, pokračují žáci v činnosti podle pokynu vyučujícího učitele).

– Žák, který přijde do vyučování po zvonění, je povinen se vyučujícímu řádně omluvit.

– Žák nosí do školy učebnice a pomůcky dle rozvrhu a pokynů učitelů. Povinností žáka je řádně se připravit na vyučování dle svých schopností a možností a plnit řádně zadané školní i domácí úkoly. Nemá-li žák vypracovaný domácí úkol nebo není-li připraven na vyučování, omluví se na začátku vyučovací hodiny.

– Žák může v případě potřeby se souhlasem vyučujícího odejít na toaletu nebo se napít i během vyučování.

– Není dovoleno posílat žáky ze třídy v době vyučování (kromě služby s třídní knihou). Rovněž vyvolávání žáků a vyučujících z vyučovacích hodin není dovoleno. Výjimku tvoří mimořádné případy.

– Žák se aktivně účastní vyučování a nenarušuje nevhodným způsobem jeho průběh. Je zakázáno používání hudebních přehrávačů a různých her či hraček během výuky. Není dovoleno žvýkat nebo jíst.

– Během vyučovací hodiny je přísně zakázáno používat mobilní telefony, telefon musí být vypnutý a uložený v žákově batohu či tašce. Žák nesmí pořizovat zvukové ani obrazové záznamy po celu dobu pobytu ve škole.

– Žákovská knížka je důležitý doklad, který musí mít žák denně s sebou ve škole. Její ztrátu neprodleně oznámí třídnímu učiteli. Zapomenutí žákovské knížky nahlásí žák vyučujícímu.

– Žákům je zakázán samostatný vstup do sboroven, kabinetů, odborných učeben a tělocvičny. Žák respektuje učitelský stůl, není dovoleno se u stolu zdržovat, nahlížet do příprav nebo klasifikace. Rovněž není povolena manipulace s pomůckami a zabudovanou technikou ve třídě, pokud to není žákům umožněno vyučujícím.

– Nedostaví-li se vyučující do třídy do 10 minut po zvonění, oznámí to žákovská služba zástupci ředitele, v případě jeho nepřítomnosti v kanceláři školy.

2.3 Doba vyučování

Délka vyučovacích hodin a přestávek je stanovena takto:

Budova Svatoplukova 11:

7. 40       – vstup žáků do budovy školy

7. 55       – první zvonění

  1. hodina           8. 00 – 8. 45

přestávka         8. 45 – 8. 55  / 10 min./

  1. hodina           8. 55 – 9. 40

přestávka         9. 40 – 9. 55 / 15 min./

  1. hodina            9. 55 – 10. 40

přestávka       10. 40 – 10. 50 / 10 min./

  1. hodina           10. 50 – 11. 35

přestávka        11. 35 – 11. 45 / 10 min. /

  1. hodina            11. 45 – 12. 30

přestávka             12. 30 – 12. 40 / 10 min. /

6. hodina             12. 40 – 13. 25

přestávka             13. 25 – 13. 55 / 30 min. /

7.  hodina             13. 55 – 14. 40

přestávka         14. 40 – 14. 50 / 10 min. /

8. hodina              14. 50 – 15. 35

Budova Bělidla -Táboritů 25:

7. 40       – vstup žáků do budovy školy

7. 55       – první zvonění

  1. hodina           8. 00 – 8. 45

přestávka          8. 45 – 8. 55  / 10 min./

  1. hodina           8. 55 – 9. 40

přestávka         9. 40 – 9. 55 / 15 min./

  1. hodina            9. 55 – 10. 40

přestávka       10. 40 – 10. 50 / 10 min./

  1. hodina           10. 50 – 11. 35

přestávka        11. 35 – 11. 55 / 20 min. /

  1. hodina           11. 55 – 12. 40

přestávka          12. 40 – 12. 50 / 10 min. /

  1. hodina            12. 50 – 13. 35

přestávka          13. 35 – 14. 05 / 30 min. /

  1. hodina              14. 05 – 14. 50

přestávka          14. 50 – 14. 55 / 5 min. /

  1. hodina              14. 55 – 15. 40

– Ředitel školy povoluje uvolňování z vyučování v odůvodněných případech (sportovní nebo kulturní akce, ozdravný pobyt, výjimečná rodinná událost). Absenci je třeba řádně omluvit i v žákovské knížce. Žák je povinen se informovat po návratu do školy o zameškaném učivu a vše doplnit.

– Rodiče jsou povinni informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které mohou mít vliv na průběh vzdělávání.

– Každou nepřítomnost má žák řádně omluvenou v žákovské knížce. Žák je povinen tento zápis předložit první den po svém návratu třídnímu učiteli.

– Onemocní-li žák infekční chorobou (nebo se vyskytne u osob, s nimiž bydlí), oznámí to zákonný zástupce neprodleně škole. Stejně tak učiní i v případě výskytu vší. Třídní učitel tuto skutečnost sdělí prostřednictvím žákovské knížky nebo deníčku ostatním rodičům v dané třídě.

– Žák, který je uvolněn z tělesné výchovy (i dočasně), předkládá lékařské potvrzení učiteli, jehož hodin se uvolnění týká.

– ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu

2.7 Chování ve školní jídelně

– Do školní jídelny mají přístup pouze žáci, kteří jsou přihlášeni ke stravování.  Při čekání na oběd se žák chová slušně a ukázněně.

– Přednostní výdej stravy je možný jen po dohodě s pracovnicí kuchyně nebo pedagogickým dozorem.

– Žák šetří zařízení a vybavení školní jídelny, za svévolně způsobené škody bude požadována náhrada od zákonných zástupců žáka.

– Žák se řídí pokyny pedagogického dozoru a pracovníků kuchyně.

– Žák dodržuje pravidla slušného a kulturního stolování, při jídle hlasitě nehovoří, neplýtvá zbytečně jídlem. Zbytky a použité nádobí odloží na určené místo. Nebalené moučníky sní v jídelně u stolu, odnést si může pouze dezerty v obalu a ovoce.

– Za opakované přestupky závažnějšího rázu může být žák kázeňsky potrestán

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

– Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žák je povinen dodržovat všechna bezpečnostní a hygienická nařízení, o kterých byl prokazatelně poučen. O každém poučení provede vyučující vždy záznam do třídní knihy.

– Všechny osoby, které se účastní vyučování, jsou povinny dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany vlastního zdraví i zdraví ostatních osob a řídit se protipožárními předpisy a evakuačním plánem budovy.

– Ve všech prostorách školy se žák z bezpečnostních důvodů pohybuje vpravo a chová se ohleduplně ke spolužákům i pracovníkům školy. Je zakázáno běhat po chodbách, naklánět se přes zábradlí schodiště a sedat na něj.

– Během přestávky se žáci k sobě chovají tak, aby nedošlo k poškození zdraví a ničení majetku školy. Žákům se zakazuje o přestávkách otevírat okna, vyklánět se, pokřikovat nebo vylézat z nich, sedat na okenní parapety a topení, vyhazovat různé předměty nebo vylévat vodu z oken.

– Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu ve škole nebo na akcích školy, jsou žáci povinni ihned hlásit vyučujícímu nebo pedagogickému dozoru, který provede záznam o školním úrazu do knihy úrazů v souladu s vyhláškou č. 64/2005 Sb. a se zněním jejich pozdějších změn o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Informují i třídního učitele. Rodiče informují školu (třídního učitele) o průběhu léčení úrazu.

– Záznam o školním úrazu

Kniha úrazů

Kniha úrazů je uložena ve sborovně II. stupně, zodpovídá za ni zdravotník školy.

V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.

Zápis do knihy úrazů provádí

a) vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině Tv),

b) učitel konající dozor (např. o přestávkách),

c) vedoucí kurzu (např. při úrazu na lyžařském kurzu),

d) třídní učitel (všechny ostatní případy).

V knize úrazů se uvede

a) pořadové číslo úrazu,

b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,

c) popis úrazu,

d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,

e) zda a kým byl úraz ošetřen,

f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů,

g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.

Záznam o úrazu

Záznam o úrazu vyhotovuje pedagogický pracovník školy, který provádí zápis do knihy úrazů, ve spolupráci se zástupcem ředitele …, jde-li o

a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnosti žáka ve škole nebo

b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu.

Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici v ředitelně školy a u zdravotníka školy.

Na žádost zákonného zástupce žáka, škola bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1, tyto případy rozhoduje ředitel školy.

Škola vyhotoví o záznam úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci.

Hlášení  úrazu

O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy.

O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka.

Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu  hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

O úrazu podá zástupce ředitele bez zbytečného odkladu hlášení  pojišťovně, u které je škola zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků.

Zástupce ředitele bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce.

Zasílání záznamu o úrazu

Záznam o úrazu zasílá hospodářka školy ve spolupráci se zástupcem ředitele školy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce

a) zřizovateli, ČŠI

b) zdravotní pojišťovně žáka a

c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce.

Záznam o smrtelném úrazu zasílá zástupce ředitele školy do 5 pracovních dnů po podání hlášení

a) zřizovateli,

b) zdravotní pojišťovně žáka,

c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce a

d) místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

Jak postupovat, stane-li se úraz žáka

Zjistit poranění, popř. ho konzultovat se zdravotníkem školy.

Informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy.

Zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři.

Oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte.

Provést zápis do knihy úrazů popř. vyplnit záznam o úrazu.

Informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem.

– Žákům je zakázáno vpouštět do budovy cizí osoby, vždy musí zavolat někoho ze zaměstnanců školy. Žák je opatrný v jednání s neznámými osobami (také mimo budovu školy).

– Při výuce v tělocvičně a v odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří tuto hodinu chyběli. O poučení žáků je proveden záznam do třídní knihy.

– Při vycházkách, exkurzích, výletech a jiných pobytech mimo školu jsou žáci zvlášť poučeni o bezpečnosti. Vystupují ukázněně, dodržují dopravní předpisy a řídí se pokyny učitelů nebo jiných pověřených osob tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví. Při použití veřejného dopravního prostředku dodržují pravidla pro přepravu cestujících.

– Pro akce typu školní výlet, plavecký výcvik, lyžařský kurz, škola v přírodě nebo poznávací zájezd platí navíc zvláštní bezpečnostní pravidla, se kterými jsou žáci a jejich zákonní zástupci včas a prokazatelně seznámeni.

– Žák chodí do školy vhodně oblečen, úměrně činnosti, kterou bude ve škole vykonávat. Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisejí s výukou a mohly by ohrozit zdraví, mravní výchovu a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné věci (např. šperky, mobilní telefon, elektronické přístroje, peníze atd.) má neustále při sobě a sám si za ně odpovídá. Za tyto věci škola neručí a v případě ztráty nebo odcizení žák nemá nárok na odškodnění. Během tělesné výchovy, sportovních akcí a pracovních činností má možnost si je uložit k vyučujícímu na určené místo. Ztrátu osobní věci okamžitě hlásí vyučujícímu nebo učiteli, který vykonává dozor, a také třídnímu učiteli.

– Žákům je zakázáno přinášet do školy a na akce školy zvířata a jiné živočichy, pokud to není pro výukové účely na žádost příslušného vyučujícího.

– Ve všech vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno používat zbraně, výbušniny nebo zábavnou pyrotechniku a je rovněž zakázáno tyto předměty do všech prostor školy přinášet. Ve všech prostorách školy se zakazuje manipulovat s otevřeným ohněm.

– Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením. Bez svolení učitele nesmějí používat hudební nástroje, dílenské a kuchyňské zařízení, audiovizuální techniku, pomůcky určené pro výuku, nesmějí manipulovat s okny, uzávěry topení, hasicím zařízením, žaluziemi.

– Za bezpečnost dítěte na cestě do školy i ze školy plně odpovídá zákonný zástupce a sám určuje způsob dopravy dítěte. Během cesty do školy a domů dodržují v zájmu vlastní bezpečnosti dopravní kázeň a dbají bezpečnostních poučení, s kterými je pravidelně seznamuje třídní učitel.

– Žák je povinen nahlásit pedagogickému pracovníkovi školy jakékoliv jemu známé porušení školního řádu, které by mohlo vést k ohrožení zdraví spolužáků či pracovníků školy.

– Škola zodpovídá za zdraví žáka jen po dobu stanovenou rozvrhem hodin.

– Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 3 dny předem zákonným zástupcům žáků.

3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy

– Všichni zaměstnanci školy průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

– Školní metodik prevence zpracovává, realizuje a vyhodnocuje minimální preventivní program školy. Spolupracuje s ostatními pedagogickými pracovníky, zákonnými zástupci žáků a institucemi zabývajícími se sociálně-právní ochranou dětí a mládeže.

– Žáci mají přísný zákaz kouření, pití alkoholických nápojů, nošení, držení, rozšiřování a zneužívání návykových látek v areálu školy včetně chození do školy pod vlivem těchto látek. Porušení tohoto zákazu je klasifikováno jako hrubý přestupek s vyvozením patřičných sankcí. Stejný zákaz se týká všech dalších školních akcí.

– Požívání omamných a psychotropních látek osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

1)    V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka. (§ 7 odst. 1zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí)

2)    Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky. (§ 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně – právní ochraně dětí)

3)    Šíření toxikomanie dle § 287 trestního zákoníku je v ČR zakázáno. Škola je povinna v tomto případě takový trestný čin překazit a oznámit věc policejnímu orgánu. (§ 167 zákona č..140/1961 Sb., trestní zákon)

4)    V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem, bude škola postupovat jako v bodu (3).

– V zájmu ochrany duševního zdraví je žákům zakázáno hrát hazardní hry.

– Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám, jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek.

– Všichni žáci školy jsou povinni zabránit výskytu šikany, vandalismu, brutality, rasismu a kriminality. Při jejich výskytu jsou povinni okamžitě informovat třídního učitele a vedení školy. Žák, který se stal obětí nebo svědkem šikany nebo jiného násilného, ponižujícího či protiprávního jednání, má právo oznámit takovou skutečnost kterémukoliv zaměstnanci školy a na základě tohoto oznámení má právo na okamžitou pomoc a ochranu.

– Ve škole je zakázáno propagovat strany a hnutí, směřující k potlačování lidských práv či rasové nesnášenlivosti.

4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

– Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou a zároveň je povinen je udržovat v pořádku a zacházet s nimi tak, aby nedocházelo k jejich poškozování. Žák zodpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.

– Žák nebere bez dovolení a neschovává školní věci či věci jiných. Najde-li cizí věci (např. paměťový disk, mobil, peníze), ihned je odevzdá vyučujícímu nebo do ředitelny či kanceláře školy.

– Způsobí-li žák škodu, hlásí ji vyučujícímu nebo třídnímu učiteli. Podle povahy škody a příčin zavinění bude žádána náhrada od zákonných zástupců žáka.

– Žák neplýtvá vodou, elektřinou, papírem nebo školními pomůckami.

– Žák se chová ohleduplně k životnímu prostředí, chrání zeleň ve škole i v okolí školy.

– Žák neničí zařízení jiných právních subjektů (automaty na nápoje, potraviny aj.). Při jejich svévolném poškození bude žádána náhrada od zákonných zástupců žáka.

– viz příloha školního řádu „Směrnice k řešení úhrady poškozeného vybavení školy“ – platnost

od 1. 9. 2012

5. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně-vzdělávacího procesu. Řídí se zákonem č. 561/2004 Sb. a jeho novelizací z r. 2011 a vyhláškou č. 48/2005 Sb. a její novelizací z r. 2012, o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi i rodičům informace o tom, jak danou problematiku žák zvládá, jak je schopen osvojené vědomosti a dovednosti použít v konkrétních situacích, na jaké úrovni si osvojil potřebné strategie k učení, v čem se zlepšil a v jaké oblasti naopak chybuje.

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažených očekávaných výstupů a kompetencí formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání i chování žáků je:

– jednoznačné

– srozumitelné

– srovnatelné s předem stanovenými kritérii

– věcné

– všestranné

– pedagogicky zdůvodněné

– odborně správné

– doložitelné

5.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole či na akcích pořádaných školou

5.1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

– Při hodnocení a při průběžné i souhrnné klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi a soustředí se na individuální pokrok každého žáka.

– Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

– Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Výjimku tvoří komisionální zkoušky (viz části 5.2.5, 5.5 a 5.6).

– Při průběžném hodnocení je možné používat různé formy, od klasifikace (celé stupně i půl stupně, hvězdičky, podtržítka), alternativní hodnocení (obrázky, razítka, symboly apod.). Velmi důležité je sebehodnocení žáků.

– Žáci jsou cíleně vedeni k sebekontrole a k práci s chybou. Chyba je přirozená součást procesu učení a důležitý prostředek učení. Hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka.

– Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, systematičnost a kvalita práce za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období.

– Výsledky vzdělávání žáků, zejména jejich neúspěšnost, zaostávání v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.

– Na konci klasifikačního období (termínu určí ředitel školy), nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídních výkazů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu. Ve třídách se slovním hodnocením se výsledek celkové klasifikace zapíše slovně.

– Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

a) soustavným pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a jeho připravenosti na vyučování,

b) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

c) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,

d)analýzou různých činností žáka,

e) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, SPC a jiných odborných pracovišť,

f)rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

Četnost klasifikace je úměrná důležitosti předmětu a časové dotaci výuky. Žák musí být z každého předmětu ohodnocen alespoň třikrát za každé pololetí. Učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (jiné metody a formy hodnocení).

– Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení.

– Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut) a rovnoměrně je rozvrhnout na celý školní rok.

– Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka a sdělovat všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka prostřednictvím zápisů do žákovské knížky. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

– Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí, případně i jindy, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

– Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně.

– V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

– Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech atd.) respektuje vyučující známky žáka, které škole sdělí příslušná instituce, kde byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.

– Při déle trvající nepřítomnosti žáka ve škole (přesahující 50% odučených hodin) může být žák na vysvědčení nehodnocen a následně komisionálně přezkoušen.

– Třídní učitelé (nebo výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.

– Předmětové komise i metodická sdružení mají za úkol pravidelně koordinovat hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků.

5.1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

– Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích organizovaných školou je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka.

– Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen okamžitě řešit pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy.

– Nedostatky v chování žáků se projednávají na pedagogické radě.

– Udělování opatření k posílení kázně a jejich formulace nesmí odporovat důstojnosti dítěte.

– Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů průběžně prostřednictvím žákovské knížky či třídních schůzek nebo okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

5.1.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

– Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje jejich sebeúctu a sebevědomí, vede je k větší odpovědnosti za vlastní práci. Sebehodnocení žákům umožňuje rozvíjet schopnost posuzovat kvalitu vlastní práce, uvědomit si své silné a slabé stránky, plánovat si cesty ke zlepšení.

– Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. Vychází z předem stanovených kritérií a je konfrontováno v diskuzi s hodnocením pedagoga, případně skupiny spolužáků.

– Žák je veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí:

– schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,

– schopnost orientace v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,

– schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,

– schopnost samostatné prezentace svých znalostí

– schopnost výběru – výběr nepodstatných částí a schopnost řešení hlavních částí úloh,

– schopnost využívání mezipředmětových vazeb,

– schopnost aplikovat etické principy v praxi,

– schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností.

5.2 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

– Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

– Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

– Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

– U žáka se specifickými vývojovými vadami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

– Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 4 vyhlášky 256/2012 Sb. ve, která ovlivňuje jejich výkon.

5.2.1 Stupně hodnocení a klasifikace

– Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

– Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

– Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

5.2.2 Slovní hodnocení

– Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

– Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení:

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

5.2.3 Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

(1) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných se řídí § 16 zákona č. 561/2004 Sb. a jeho novelizací č. 472/2011 Sb., vyhláškou č. 73/2005 Sb. a její novelizací č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, a vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění vyhlášky č.454/2006 Sb. a vyhlášky č. 256/2012 Sb., pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

(2) Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.

a. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a specifické vývojové poruchy učení nebo chování.

b. Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.

c. Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona

– rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,

– nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,

– postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.

– Žákem mimořádně nadaným se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádně úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.

– Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci mimořádně nadaní mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.

– Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky a umožní využiti speciálních pomůcek odpovídajících jejich potřebám.

– Vyučující respektují doporučení školského poradenského zařízení a uplatňují je jak při volbě výchovně vzdělávacích metod, tak při klasifikaci a hodnocení chování žáků ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se specifika žáka projevují, a to na obou stupních základní školy.

– Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost.

– Vyučující volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Umožní žákům v souladu s pedagogickými principy individuálního přístupu a v souladu s obsahem individuálního vzdělávacího plánu užívat dostupné kompenzační pomůcky, kompenzovat zkrácení doby pozornosti a další příznaky postižení individuální formou zadání i plnění úkolů.

– Při hodnocení a klasifikaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Klasifikace je provázena komentářem ze strany učitele, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu a návodem, jak nedostatky překonávat.

– Při klasifikaci žáků s prokázanou poruchou učení může být upřednostněno širší slovní hodnocení. O jeho použití rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. Třídní učitel pak vhodným způsobem sdělí ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

– Všechna zásadní pedagogická opatření se projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

5.2.4 Celkové hodnocení žáka

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

– prospěl(a) s vyznamenáním,

– prospěl(a),

– neprospěl(a),

– nehodnocen(a).

Žák je hodnocen stupněm:

prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle vyhlášky č. 48/2005 Sb., § 14,

prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

5.2.5 Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

– Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle §52 odstavce 6 školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch žáka.

– Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

– Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

– Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl (nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení) požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádat krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

– Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí u žáka, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

– Ředitel školy povolí žákovi, který základní vzdělání nezískal, pokračovat v základním vzdělávání, pokud absence žáka v každém pololetí školního roku nepřekročí 50 % školní docházky, je řádně doložena jednou za čtvrtletí odborným lékařským posudkem zdravotního stavu žáka, nebo byl žák dlouhodobě hospitalizován. Úroveň získaných kompetencí a vědomostí musí prokazatelně odpovídat požadavkům kladeným na žáka daného ročníku.

5.3 Klasifikace chování

– Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání na pedagogické radě.

– Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví školní řád, během klasifikačního období.

– Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

– Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1 – velmi dobré,

2 – uspokojivé,

3 – neuspokojivé.

Kritéria pro jednotlivé stupně chování, která slouží případně pro převod na slovní hodnocení, jsou následující:

Stupeň 1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chování napravit.

Stupeň 2 – uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanovením školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu.; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Žák má neomluvenou absenci do 15 zameškaných hodin. Vždy s individuálním posouzením.

Stupeň 3 – neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných provinění nebo přestupků proti školnímu řádu, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Žák má více než 25 neomluvených hodin z celkové absence, což je hranice pro ohlašovací povinnost na OSPOD.

Pochvaly a ocenění:

Pochvala ředitele školy – ředitel může žákovi po projednání v pedagogické radě  udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a  školské iniciativy, za vysoce záslužný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitele školy. Udělení pochvaly se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno a do katalogového listu žáka.

Pochvala třídního učitele – třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit žákovi pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za úspěšnou práci či reprezentaci školy, významný úspěch v soutěžích. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace školy.

Kázeňská opatření:

Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo (-a):

Napomenutí třídního učitele – ukládá třídní učitel bezprostředně po porušení školního řádu nebo norem slušnosti, kterého se žák dopustil. O udělení důtky třídního učitele uvědomí třídní učitel prokazatelným způsobem rodiče. O udělení důtky třídního učitele uvědomí třídní učitel prokazatelným způsobem rodiče.

Důtka třídního učitele – ukládá třídní učitel za závažnější či opakované porušení školního řádu nebo norem slušnosti. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy udělení důtky třídního učitele. O udělení důtky třídního učitele uvědomí třídní učitel prokazatelným způsobem rodiče.

Důtka ředitele školy – ukládá ředitel školy po projednání na pedagogické radě za vážná porušení školního řádu ( s individuálním posouzením). Za zvlášť závažné porušení pravidel se považuje například:

– hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči jiným žákům nebo pracovníkům školy,

– ponižování, různé formy týrání,

– ohrožení bezpečnosti a zdraví svého i druhých ve škole,

– nerespektování pokynů pedagogického pracovníka, které vede k ohrožení bezpečnosti a zdraví druhých,

– neomluvená neúčast na vyučování do 10 hodin,

– porušení zákazu užívání návykových látek (alkohol, tabákové výrobky, omamné a psychotropní látky) ve škole a manipulace s nimi v prostorách školy,

– vandalismus,

– krádeže,

– propagace národnostní, rasové či jiné nesnášenlivosti,

– kyberšikana,

– podvod v žákovské knížce.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a důvod jejího udělení prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace žáka a školy.

5.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech

5.4.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní a přírodovědné předměty.

Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků školního vzdělávacího programu. Při klasifikaci se sleduje zejména:

– ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaného učiva,

– schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů,

– kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost,

– aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

– přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu,

– kvalitu výsledků činnosti,

– osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované učivo uceleně a přesně a chápe jej v širších souvislostech. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně vyhledávat informace a tvořivě pracovat s textem.

Stupeň 2 (chvalitebný)

schopen aplikovat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech, má zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

5.4.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Při klasifikaci výsledků v předmětu pracovní činnosti vychází vyučující z požadavků školního vzdělávacího programu. Při klasifikaci se sleduje zejména:

– vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

– osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

– využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

– aktivitu, samostatnost a tvořivost a kvalitu výsledků činností,

– organizaci vlastní práce, obsluhu a údržbu pomůcek a udržování pořádku na pracovišti,

– dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péči o životní prostředí,

– hospodárné využívání surovin, materiálů, energie a překonávání překážek v práci.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák aktivně pracuje, zapojuje se do pracovního kolektivu a do praktických činností. Využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti, kterou vykonává pohotově, samostatně a tvořivě. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Důsledně dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně pečuje o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál a energii. Odpovědně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák aktivně pracuje, zapojuje se do pracovního kolektivu a do praktických činností. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pečuje o životní prostředí. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák pracuje v pracovním kolektivu a v praktických činnostech s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky, v praktických činnostech se dopouští chyb. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a částečně přispívá k ochraně životního prostředí. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Méně dbá o pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překoná jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky a má podstatné nedostatky v dovednostech a návycích. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné a nepřesné. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele.

5.4.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova ke zdraví a výchova k občanství. Při klasifikaci se sleduje zejména:

– stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

– osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivou aplikaci,

– poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

– kvalitu projevu,

– vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

– estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice společnosti,

– v tělesné výchově s přihlédnutím k zdravotnímu stavu žáka všeobecnou tělesnou zdatnost, výkonnost a jeho péči o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný. Své osobní předpoklady úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky. Žák je schopen aplikovat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech, má zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

5.4.4. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními potřebami – Praktická škola dvouletá

Ve všech předmětech budou žáci hodnoceni známkou.

V předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

–       ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky

–       je schopen využívat vhodné texty

–       pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně podle svých schopností

–       umí používat kompenzační prostředky

–       pracuje samostatně s upraveným textem

–       po zadání práce pracuje samostatně

Stupeň 2 (chvalitebný)

–       v podstatě ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky

–       je schopen s menší pomocí využívat vhodné texty

–       pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       vyjadřuje se méně výstižně

–       umí používat kompenzační pomůcky

–       pracuje téměř samostatně s upraveným textem

Stupeň 3 (dobrý)

–       má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků

–       myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé

–       je schopen využívat vhodné texty s pomocí učitele

–       pracuje částečně aktivně v týmu

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele

–       vyjadřuje se obtížně a nepřesně

–       dovede používat kompenzační pomůcky s pomocí učitele

–       nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat

Stupeň 4 (dostatečný)

–       má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků

–       v myšlení se vyskytují závažné chyby

–       je nesamostatný v práci s vhodnými texty

–       práce v týmu se pouze účastní

–       málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       jeho projev má nedostatky ve správnosti

–       kompenzační pomůcky  používá s pomocí učitele obtížně a s chybami

–       má velké obtíže při práci s upraveným textem

–       závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit

Stupeň 5 (nedostatečný)

–       požadované poznatky si neosvojil

–       samostatnost v myšlení neprojevuje

–       je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s pomocí učitele

–       žák nepracuje pro tým

–       správné sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen

–       jeho projev má závažné nedostatky ve správnosti

–       kompenzační pomůcky nedovede použít ani s pomocí učitele

–       s upraveným textem

–       nedovede pracovat

–       chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele

Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Stupeň 1 (výborný)

–       v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

–       pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a rozvíjí se

–       jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný

–       osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě

Stupeň 2 (chvalitebný)

–       v činnostech je aktivní, převážně samostatný

–       úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady

–       projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky

–       osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 3 (dobrý)

–       v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní

–       nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním i kolektivním projevu

–       jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb

–       jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při aplikaci potřebuje pomoc učitele

–       nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 4 (dostatečný)

–       v činnostech je málo tvořivý, často pasivní

–       rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé

–       úkoly řeší s častými chybami

–       dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele

–       projevuje velmi malý zájem a snahu

Stupeň 5 (nedostatečný)

–       v činnostech je skoro vždy pasivní

–       rozvoj schopností je neuspokojivý

–       jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu

–       minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat

–       neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje

V předmětech s odborným zaměřením

Stupeň 1 (výborný)

–       ovládá požadované pojmy a poznatky a dokáže je využít v praxi

–       dokáže se orientovat ve vhodných textech a využít je při činnostech

–       pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je přínosné

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       zná a využívá vhodné pomůcky a prostředky

–       po zadání práce pracuje samostatně

Stupeň 2 (chvalitebný)

–       v podstatě ovládá požadované pojmy a poznatky a dokáže je využít v praxi

–       s menší pomocí se dokáže orientovat ve vhodných textech a využít je při činnostech

–       pracuje částečně aktivně v týmu

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       zná a využívá vhodné pomůcky a prostředky

–       po zadání práce učitelem pracuje s jistotou

Stupeň 3 (dobrý)

–       má nepodstatné mezery v požadovaných pojmech a poznatcích, jen částečně je dokáže využít v praxi

–       s pomocí se dokáže orientovat ve vhodných textech a využívá je při činnostech jen s pomocí učitele

–       pracuje v týmu jen s pomocí učitele

–       sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen jen s pomocí učitele

–       zná a využívá vhodné pomůcky a prostředky jen s pomocí učitele

–       nepřesnosti a chyby koriguje jen s pomocí učitele

Stupeň 4 (dostatečný)

–       má závažné mezery v požadovaných pojmech poznatcích, jen málokdy je umí využít v praxi

–       je nesamostatný v orientaci v texty

–       práce v týmu se pouze účastní

–       málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       pomůcky a prostředky využívá jen s pomocí učitele obtížně a s chybami

–       závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit

Stupeň 5 (nedostatečný)

–       požadované pojmy a poznatky si neosvojil, nedokáže je využít v praxi

–       je nesamostatný v orientaci s texty ani s velkou dopomocí

–       nepracuje pro tým

–       sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen

–       pomůcky a prostředky nedovede využít ani s pomocí učitele

–       chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele

5.4.5. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními potřebami – Praktická škola jednoletá

Ve všech předmětech budou žáci hodnoceni známkou.

V předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

–       ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky

–       je schopen využívat vhodné texty

–       pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně podle svých schopností

–       umí používat kompenzační prostředky

–       pracuje samostatně s upraveným textem

–       po zadání práce pracuje samostatně

Stupeň 2 (chvalitebný)

–       v podstatě ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky

–       je schopen s menší pomocí využívat vhodné texty

–       pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       vyjadřuje se méně výstižně

–       umí používat kompenzační pomůcky

–       pracuje téměř samostatně s upraveným textem

Stupeň 3 (dobrý)

–       má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků

–       myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé

–       je schopen využívat vhodné texty s pomocí učitele

–       pracuje částečně aktivně v týmu

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele

–       vyjadřuje se obtížně a nepřesně

–       dovede používat kompenzační pomůcky s pomocí učitele

–       nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat

Stupeň 4 (dostatečný)

–       má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků

–       v myšlení se vyskytují závažné chyby

–       je nesamostatný v práci s vhodnými texty

–       práce v týmu se pouze účastní

–       málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       jeho projev má nedostatky ve správnosti

–       kompenzační pomůcky  používá s pomocí učitele obtížně a s chybami

–       má velké obtíže při práci s upraveným textem

–       závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit

Stupeň 5 (nedostatečný)

–       požadované poznatky si neosvojil

–       samostatnost v myšlení neprojevuje

–       je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s pomocí učitele

–       žák nepracuje pro tým

–       správné sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen

–       jeho projev má závažné nedostatky ve správnosti

–       kompenzační pomůcky nedovede použít ani s pomocí učitele

–       s upraveným textem

–       nedovede pracovat

–       chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele

Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Stupeň 1 (výborný)

–       v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

–       pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a rozvíjí se

–       jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný

–       osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě

Stupeň 2 (chvalitebný)

–       v činnostech je aktivní, převážně samostatný

–       úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady

–       projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky

–       osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 3 (dobrý)

–       v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní

–       nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním i kolektivním projevu

–       jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb

–       jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při aplikaci potřebuje pomoc učitele

–       nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 4 dostatečný

–       v činnostech je málo tvořivý, často pasivní

–       rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé

–       úkoly řeší s častými chybami

–       dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele

–       projevuje velmi malý zájem a snahu

Stupeň 5 (nedostatečný)

–       v činnostech je skoro vždy pasivní

–       rozvoj schopností je neuspokojivý

–       jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu

–       minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat

–       neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje

v předmětech s odborným zaměřením

Stupeň 1 (výborný)

–       ovládá požadované pojmy a poznatky a dokáže je využít v praxi

–       dokáže se orientovat ve vhodných textech a využít je při činnostech

–       pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je přínosné

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       zná a využívá vhodné pomůcky a prostředky

–       po zadání práce pracuje samostatně

Stupeň 2 (chvalitebný)

–       v podstatě ovládá požadované pojmy a poznatky a dokáže je využít v praxi

–       s menší pomocí se dokáže orientovat ve vhodných textech a využít je při činnostech

–       pracuje částečně aktivně v týmu

–       je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       zná a využívá vhodné pomůcky a prostředky

–       po zadání práce učitelem pracuje s jistotou

Stupeň 3 (dobrý)

–       má nepodstatné mezery v požadovaných pojmech a poznatcích, jen částečně je dokáže využít v praxi

–       s pomocí se dokáže orientovat ve vhodných textech a využívá je při činnostech jen s pomocí učitele

–       pracuje v týmu jen s pomocí učitele

–       sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen jen s pomocí učitele

–       zná a využívá vhodné pomůcky a prostředky jen s pomocí učitele

–       nepřesnosti a chyby koriguje jen s pomocí učitele

Stupeň 4 (dostatečný)

–       má závažné mezery v požadovaných pojmech poznatcích, jen málokdy je umí využít v praxi

–       je nesamostatný v orientaci v texty

–       práce v týmu se pouze účastní

–       málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

–       pomůcky a prostředky využívá jen s pomocí učitele obtížně a s chybami

–       závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit

Stupeň 5 (nedostatečný)

–       požadované pojmy a poznatky si neosvojil, nedokáže je využít v praxi

–       je nesamostatný v orientaci s texty ani s velkou dopomocí

–       nepracuje pro tým

–       sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen

–       pomůcky a prostředky nedovede využít ani s pomocí učitele

–       chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele

5.4.5. Hodnocení žáků v jednotlivých předmětech – Základní škola speciální

Stupeň hodnocení 1 2 3 4 5
Předmět
Čtení Čte

samostatně

Čte s částečným

porozuměním

Čte

s pomocí

Čte

s trvalou pomocí

Učivo dosud nezvládá
Psaní Píše samostatně Píše čitelně Píše s pomocí Píše s trvalou pomocí Učivo dosud nezvládá
Matematika Počítá samostatně a správně Počítá s drobnými chybami Počítá s pomocí Počítá s trvalou pomocí Učivo dosud nezvládá
Informatika Učivo dobře zvládá Učivo zvládá Učivo zvládá s pomocí Učivo zvládá s trvalou pomocí Učivo dosud nezvládá
Věcné učení Učivo chápe a umí znalostí využívat Učivu rozumí Učivo částečně zvládá Učivo zvládá s trvalou pomocí Učivo dosud nezvládá
Občanská výchova Učivo chápe a umí znalostí využívat Učivu rozumí Učivo částečně zvládá Učivo zvládá s trvalou pomocí Učivo dosud nezvládá
Přírodověda Učivo chápe a umí znalostí využívat Učivu rozumí Učivo částečně zvládá Učivo zvládá s trvalou pomocí Učivo dosud nezvládá
Hudební výchova Pěkně zpívá, má hudební sluch Má dobrý rytmus, rád zpívá Rád zpívá Rád poslouchá hudbu Dosud nemá vztah k hudbě
Výtvarná výchova Je tvořivý a samostatný Pracuje s malou pomocí Při práci vyžaduje vedení Pracuje s trvalou pomocí Práci zatím nezvládá
Výchova ke zdraví Učivo dobře zvládá Učivo zvládá Učivo zvládá s pomocí Učivo zvládá s trvalou pomocí Učivo dosud nezvládá
Tělesná výchova Je obratný Snaží se Je méně obratný Cvičí s pomocí Cvičení zatím nezvládá
Pracovní výchova Je zručný Pracuje s malou pomocí Při práci vyžaduje vedení Pracuje s trvalou pomocí Práci zatím nezvládá

5.5 Opravné zkoušky a komisionální přezkoušení

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku; jde-li v devátý ročník, pak znovu do devátého ročníku.

(4) Zákonný zástupce žáka má právo požádat o přezkoušení v případě pochybností o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí.

(5) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

(6) Komise je tříčlenná a tvoří ji:

– předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

– zkoušející učitel, kterým je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

– přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

(7) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2, vyhlášky 48/2005 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3, vyhlášky 48/2005. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. V případě změny hodnocení je žákovi vydáno nové vysvědčení na konci prvního nebo druhého pololetí.

(8) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

(9) Žák může být v jednom dni přezkoušen pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

5.6 Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky dle §18 vyhlášky č. 48/2005 Sb.:

(1) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“).

Zkouška se koná:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

(3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

(4) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

(5) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.“.

§ 18a

(1) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

(2) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává

(3) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

(4) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

§ 18b

(1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.

(3) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

§ 18c

(1) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže:

a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo:

b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.

(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.

(3) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

(4) Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

§ 18d

(1) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

(2) Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 až 18b z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka

§ 19

(1) Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.

(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

(3) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

(4) Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

§ 20

(1) Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3.

(2) Na vysvědčení není žák hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.

(3) Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 16 odst. 3. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka je rozhodný výsledek zkoušky nebo hodnocení na osvědčení vydaném podle § 18c odst. 3.

(4) Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky, zašle ředitel této školy řediteli kmenové školy kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.

(5) O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

(6) V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle

IV.  PLATNOST DOKUMENTU

Školní řád byl projednán pedagogickou radou dne 24. 9. 2013

Školní řád byl schválen školskou radou dne 26. 9. 2013

Školní řád vstupuje v platnost dne 25. 9. 2013

V Olomouci dne  2. září 2013

PaedDr. Mgr. Dan Blaha v. r.

ředitel školy